a pozastavuju se nad církevními hodnostáři, kteří takto těžko definované ani ne společenství lidí posměšně nazývají „něcisté“ ve smyslu „něčemu věřící“, přičemž chudáci nevědí, čemu věřící. a silně pociťuju i vliv dnes už bývalého kardinála vlka, který tak rád se profiloval vůči všemu, co vysloveně není katolické. a nemohu se zbavit analogie s komunistickým: „kdo není s náma, je proti nám“. a jen přeju novému kardinálovi, aby touto cestou rozhodně nešel dál. a líbí se názor na rozdílnost nevěřícího a věřícího, byť ne bigótního katolíka, ve kterém se říká, že hlavní rozdíl spočívá ne v tom, za co se ten který považuje, nýbrž v tom, komu je to prostě jedno, anebo ne...